Historik Jiří Suk v knize Labyrintem revoluce: Aktéři, zápletky a křižovatky jedné politické krize pojednává o československé listopadové revoluci roku 1989 syntetickým způsobem, na základě... Více
Historik Jiří Suk v knize Labyrintem revoluce: Aktéři, zápletky a křižovatky jedné politické krize pojednává o československé listopadové revoluci roku 1989 syntetickým způsobem, na základě důkladného studia, s kritickým nadhledem a současně i citem pro dramatičnost látky. V jejím středu stojí jednak Občanské fórum jako aktér politických změn, jednak boj o moc a o podobu počínající společenské transformace. V prvním dílu autor sleduje chaotické utváření mocenské protiváhy ke komunistické „státostraně“, vykresluje představy Václava Havla a dalších protagonistů o politice a stopuje jejich disidentské zakořenění i proměny pod tlakem „reálné politiky“, přibližuje střety a kompromisy jednotlivých politických subjektů ve hře o moc při jednání u „kulatého stolu“ a při rekonstrukci vlád, porovnává rozdílnou dynamiku vývoje v českých zemích a na Slovensku a svůj výklad završuje líčením manévrů kolem prezidentské volby Václava Havla jako klíčového bodu první fáze přebírání moci. Ve druhém dílu autor rozebírá řadu témat, jež dominovala politickému dění v první polovině roku 1990: názorové i organizační štěpení Občanského fóra a klíčení nových politických stran v jeho lůně, spory o rekonstrukci zákonodárných sborů, podobu volebního zákona a ekonomické reformy, vypuknutí česko--slovenského konfliktu v „pomlčkové válce“, problém Státní bezpečnosti a jejích agentů, rozdílné přístupy ke komunistické straně a k vypořádání se s jejím dědictvím, potíže v komunikaci a ve vztazích mezi centry politické moci, nastiňuje situaci a perspektivy Občanského fóra po vítězných volbách jakožto klíčovém bodu druhé fáze revoluce. Autor provází čtenáře spletitou cestou živoucí historie se stále přítomným vědomím, že se neodvíjela jednoznačným směrem, nýbrž byla výslednicí různorodě působících a neustále se měnících vektorů politických sil, větvila se do vývojových alternativ a zauzlovala na křižovatkách mocenských strategií a konfliktů. Nevtěsnává události do „tranzitologických“ a jiných schémat ani se nenechává unášet zpětnými sebeprojekcemi aktérů, naopak se snaží porovnáváním a rozborem široké škály pramenů – k nejdůležitějším patří přepisy magnetofonových nahrávek z jednání řídicích grémií Občanského fóra a rozhovory s jeho představiteli – rekonstruovat dění v jeho mnohotvárnosti a víceznačnosti a teprve v jeho médiu prověřovat přiměřenost historických, politologických či sociologických pojmů a typologií. Na tomto základě se pokouší zodpovědět řadu podstatných otázek o povaze zkoumaného období a jeho určujících sil a načrtává také politické charakteristiky některých klíčových osobností. Jiří Suk (1966) vystudoval historii a archivnictví a postgraduálně politologii na Karlově univerzitě v Praze. Je vědeckým pracovníkem Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd České republiky, kde se věnuje dějinám komunistického režimu po únoru 1948, intelektuálnímu a politickému dědictví disentu a postkomunistické transformaci po listopadu 1989. Vedle řady odborných publikací se zapsal do širokého čtenářského povědomí knihou o převratu v roce 1989 Labyrintem revoluce (2003, 2009), za kterou obdržel cenu Magnesia Litera. V roce 2013 vydal knihu Politika jako absurdní drama. Václav Havel v letech 1975–1989. Tuto obsáhlou knihu je nutno od chvíle jejího vydání počítat mezi hlavní prameny a první seriozní analýzy polistopadového vývoje, bez jejichž studia bude jakákoli další práce na dané téma neúplná Jan Bureš, Listy Sukova kniha je prvním pokusem o celkový pohled na to, co jsme si navykli označovat za listopadovou revoluci, a hned pokusem velmi zdařilým. Nedává sice hotové odpovědi na otázky, jež si někdy klademe, ale rozkrývá složitost jevů, které bývají často zjednodušovány. A představuje ony aktéry revoluce, Havla, Pitharta, Klause, ale také Čalfu nebo Adamce, jako živé lidi, chybující a pochybující, s větší či menší mírou životní a politické zkušenosti, duchem velké, prostřední i malé. Ne naposled najdeme v této knize i překvapivá zjištění o původu nejednoho z dnešních jevů, s nímž si nevíme rady. Hana Krejčová, Český rozhlas Jiří Suk pojednává o československé listopadové revoluci roku 1989 syntetickým způsobem, s citem pro dramatičnost látky a s kritickým nadhledem. Text má literární kvality, je čtivý a zároveň vyhovuje přísným požadavkům vědecké studie. Suk zachytil revoluci v pohybu a načrtl přesvědčivé politické charakteristiky jejích hlavních aktérů, a to v Čechách i na Slovensku. Důležité je, že z knihy nevypadl slovenský rozměr událostí. Sukovu knihu lze považovat za jeden ze základních stavebních kamenů výzkumu našich nejnovějších dějin (období obnovy demokratického ústavněpluralitního režimu po roce 1989). Česká televize Vyčerpávající syntetické dílo o pádu komunistického režimu a o počátcích budování demokratické společnosti. Oldřich Tůma, Ústav pro soudobé dějiny AV ČR
